Můj deník 2.-3.11.2019

Fartlek

V běžecký terminologii existuje něco, čemu můžeme říkat indiánský běh a nebo taky fartlek. V podstatě se jedná o hru s rychlostí. Takže jinými slovy třeba chvíli člověk jde, pak běží, zrychlí a zase jde. A taková věc se dá dělat na dva základní způsoby. Buď čistě pocitově, nebo nějak metodicky. Například si může podle profilu tratě vybrat zrychlení do kopců a pomalý seběhy.

Čistě pocitovej fartlek, kdy skutečně člověk vychází z lvastních pocitů, z toho jak se při běhu/chůzi cejtí, bych já osobně doporučil lidem, který nemají v běhání konkrétní cíl. Protože pro spoustu lidí může být běh čistě relaxační věc, proč se potom honit za časem, nebo počtem kilometrů? Nějak postrádám pointu. To samý bych doporučil v případě, že běh je prostředek k hubnutí. Vyšší počet kilometrů a rychlejší tempo se totiž automaticky nerovná nižšímu počtu kilogramů na váze a méně centimetrů v pase. Mnohdy to dokonce může být naopak. Ale to by zase bylo na rozebrání těch slavných aerobních a anaerobních zón, o kterých já mám svoje pochybnosti a na kterých mi toho poměrně dost nesedí...

Každopádně z fartleku (tedy alespoň z mojí definice) se může taky stát celkem příjemnej společník pro dlouhý vycházky s focením, nebo třeba dovolený, kde toho chce člověk spoustu prošlapat. Jednak tráví svůj čas na čerstvým vzduchu (teda jak kde, v Praze ho asi moc nenajdeme) a druhak se tím dá ušetřit poměrně dost času.

V podstatě jde ale podle mě hlavně o to, že tahle forma běhu má svojí definici (jméno) a pro běžce (i chodce) všeho druhu je možná dobré jí znát. Protože někdo by třeba mohl přestat mít výčitky z toho, že se uprostřed běhu zastaví a něco si vyfotí, nebo se v klidu vydejchá změnou tempa. Místo zbytečnýho honění objemů a čaů, na který je zaměřen nejeden běžec, se tak člověk může zaměřit hlavně na to, aby si aktivitu užil a prospívala mu po fyzický i mentální stránce.

Pokud tedy nehodláte zlepšovat svoje maxima na 10, 20, nebo třeba 50 kilometrech a vaše běžecký cíle nejsou nikterak konkrétní, možná je dobrým nápadem přestat koukat na tempo a zaměřit se na vlastní prožitek. Běh totiž nemusí bejt jen drill a trénink...

2.11.2019

• Já sem hlásil už v minulým deníku, že se chystáme na domácí burčák. A musím konstatovat, že letos to byl teda výživnej ročník! Probudil sem se v sobotu ráno úplně namol (ano já vim, že burčák by měl obsahovat méně alkoholu, než třeba víno, ale zase se dá s trochou nadsázky říct, že jsem možná vypil tu doporučenou roční dávku za 1 večer). Problém byl, že jsme měli absolvovat s @tttweety celodenní výlet. No nějak to dopadlo, viděli jsme kus republiky, ale fotky nemám. V tom opojení mě jednak nenapadlo fotit, druhak by o můj ksicht nikdo nestál.
• Každopádně tréninku jsem z výše uvedených důvodů moc nedal. Večer jsem si alespoň střihnul pár desítek minut meditace. Mimochodem ono to vypadá jako sranda. Sedět a nehýbat se, ale když člověk 30 minut klečí...no schválně zkuste 10. Hlava začne protestovat jako první, tělo jako druhý. :)

3.11.2019

• Tohle už víc připomínalo standartní den. Naráz jsem odcvičil něco málo k rozštěpu a u toho žongloval (to tak sedíte proti zdi, nohy od sebe jak zvládnete a žonglujete). Což má hned několik výhod. Jednak teda trénuje člověk dvě věci naráz, takže ušetří čas. Druhak si při žonglování musí dávat pozor na přesnost, protože zeď a sed mu nedovolí někam "cestovat" a pak mu taky míčky zpravidla padají do vymezenýho prostoru, takže není třeba se pro ně někam ohýbat.

• Druhá fáze byl dragon squats (viz video), což je jedna z variant dřepů na jedný noze.
  

• A třetí fáze tzv "dechová vlna. To máte tak, že člověk si někde přečte, že má dýchat do břicha. Jenže když nějakej pátek cvičíte, do toho to nějak studujete, tak si nějak nemůžete nevšimnout, že od dýchání je celej trup. Člověk může dýchat do břicha, ale taky do boků, nebo do zad. A taky může dýchat do hrudníku a ten se může roztahovat dopředu, dozadu i do stran. Jenže my už často máme hrudní koš hodně vytuhlej. Takže nadechnout se do hrudníku se zdá takřka nemožný (on nám pak díky tý ztuhlosti cestuje spíš nahoru a dolů). A přenos toho kyslíku při nějaký větší aktivitě pak není úplně ideální. Takže se na to dělaj různý cvičení. Jedno z nich je dechová vlna. O tom někdy potom...

Daily Activity, Walking