Projekt Atala | Adopce kryptoměn je za rohem

Projekt Atala je blockchainové rozhraní, které nemá za cíl konkurovat veřejným blockchainům jako Bitcoin, Ethereum, EOS nebo Tron. Jde o řešení privátních blockchainů, které využívá například Hyperledger nebo Corda. Ty využívá primárně svět firem, které netouží po tom, aby informace na těchto blockchainech uložené obíhaly veřejně po celém světě.

Stejně tak při aplikaci u projektu Atala není žádoucí, aby blockchain byl dostupný veřejně všem mimo dané lokality. Jednak může obsahovat citlivější data a také tyto data vlastně nemusí zajímat nikoho zvenku. Atala bude poskytovat finanční služby lidem v rozvojových zemích, jako je Etiopie, Gruzie nebo Mongolsko.

Privátní blockchainy

Nejprve se podívejme na to, jaké jsou vlastnosti privátních blockchainů jako Hyperledger, které se odlišují od veřejných blockchainů jako jsou Bitcoin, Ethereum nebo Cardano.

Privátní blockchainy mají jasně stanovená pravidla ohledně toho, kdo může číst a kdo může zapisovat informace. Nejedná se o decentralizované systémy, protože existuje jasná hierarchie ohledně kontroly dat. Jsou však distribuovány v tom slova smyslu, že kopii blockchainu udržuje v jeden moment větší množství uzlů/nodů.

Jsou proto vhodnější v podnikání, kde je účastníkem více firem, které si navzájem nemusí bezvýhradně důvěřovat. Zároveň je využito distribuovaných vlastností blockchainu, aniž by jejich síť byla přístupná externě. Navíc je toto řešení bezpečnější než centrální databáze přístupná pouze jedné firmě nebo jednomu uživateli. Počet uzlů držících informace však nemusí být tak velký jako v případě některých veřejných blockchainů.

Algoritmus Proof-of-Work je v tomto případě zbytečný. U privátních blockchainů je efektivnější využití algoritmu s jmenovanými validátory, což jsou uzly vybrané pro převzetí určitých funkcí pro ověření transakce. Obecně řečeno, jedná se o síť uzlů, které musí potvrdit každý blok. Pokud uzly začnou vykazovat známky podvodného chování, mohou být rychle zkontrolovány a následně odstraněny ze sítě.

Cardano a Atala

Generální ředitel společnosti IOHK Charles Hoskinson, která vyvíjí Cardano, je velice aktivní v kryptoměnové komunitě již od počátku běhu Bitcoinu. Zároveň je také spoluzakladatelem projektu Ethereum, ze kterého odešel po neshodách na řešení DAO hacku.

Na svých cestách, které Hoskinson dlouhodobě podniká, zjišťuje názory obyčejných lidí, ale také podnikatelů a politiků, jak by jim mohly technologie pomoci. Právě díky tomu má velmi dobrý přehled o tom, jak lidé o této technologii uvažují, kdy a jak ji dokáží přijmout, tak aby jim řešila nějaké konkrétní problémy. V západním světě třeba momentálně není nutnost začít používat Bitcoin na platby v každodenním životě, když zde máme relativně fungující systém kreditních a debetních karet, které jsou navíc ze zákona pojištěné.

Právě z těchto důvodů se Hoskinson a celý tým IOHK zaměřil na adopci kryptoměny Cardano za pomocí projektu Atala. Atala má totiž řešit konkrétní problémy lidí v rozvojových zemích. Tím jim dá prvotní informace o možnostech digitálních plateb a poté se budou moci tito lidé přirozeně propojit i s veřejným blockchainem Cardana, pokud budou chtít využívat i jeho výhody, např. transakce mimo svoji vlastní lokalitu, která bude napojena na Atalu.
Cíle Ataly

Cíle projektu Atala jsou trochu jiné než cíle privátních blockchainů typu Hyperledger. Atala není zaměřena na korporáty, ale na jednotlivé státy a města, kde se budou řešit konkrétní problémy lidí. A jako vedlejší produkt jim umožní využívat kryptoměny, samozřejmě Cardano jako první.

Dokážu si představit, že taková mobilní peněženka bude mít možnost posílat etiopskou elektronickou měnu a časem také kryptoměnu ADA. Ideálně s velmi jednoduchým převodem jako umožňují služby jako Changelly nebo ShapeShift.

IOHK tedy vyvinula technologii, která vzešla z požadavků vlády v Etiopií. Atala se v první fázi použije pro 3,5 milionů lidí, kteří žijí v hlavním městě Addis Abeba. Pokud bude tato implementace úspěšná, může být použita pro všech 105 milionů lidí žijících v Etiopii.

Dalšími zeměmi, kde bude Atala implementována,jsou Gruzie a Mongolsko. Gruzie je známá svým pozitivním přístupem ke kryptoměnám, díky levné elektřině se 10% elektrické energie spotřebuje v Gruzii právě na těžbu kryptoměn.

Pilotním projektem Ataly bude tedy nová národní digitální měna pro hlavní město Etiopie, jejíž součástí bude také vyřešení digitální identity občanů, digitalizace katastru nemovitostí nebo třeba možnost prodeje zemědělské produkce do zahraničí s využitím digitálního dodavatelského řetězce. Ten by měl řešit konkrétní problém, kdy ze současného obchodu profitují hlavně zprostředkovatelé, a ne farmáři a koncoví klienti. Platby za nájem nebo elektřinu tak budou s příchodem digitalizace na Atale mnohem jednodušší než v současné době. Anonymní využití nákupu pomocí identifikačních karet se nabízí třeba na prodej alkoholu nebo dalších věcí, u kterých je nákup omezen věkem.

Implementace Ataly v praxi

V jednom z pravidelných AMA (ask me anything) zmínil Charles Hoskinson, že v současnosti probíhá ve spolupráci s vládou Etiopie studie proveditelnosti, jak by celý proces pilotního nasazení na Atalu měl proběhnout. Ta bude trvat několik měsíců a až poté se nasadí PPP (public private partnership), aby to vyhovovalo požadavkům Etiopie.

Tyto a podobné projekty prý v Africe jsou vždy během na dlouho trať. Obvykle trvají v průměru 3 až 7 let, musí se změnit legislativa, tu musí vláda schválit. Zde tedy trochu musíme mírnit optimismus, není to tedy tak, že se projekt zítra spustí.

Závěr

Projekt Atala pomůže adopci kryptoměn obecně a v první řadě samozřejmě Cardana. Řešením konkrétních problémů lidí skrze neveřejné blockchainy v Etiopii, Mongolsku a Gruzii tak Cardano nenásilnou formou poskytne informace těmto lidem o možnostech, které jim poskytne využívání kryptoměn.

Když budou tito lidé umět využívat svoji digitální měnu, ale budou si chtít objednat něco ze zahraničí, řekněme tablet z Amazonu, jejich digitální měna využít nejspíš nepůjde. Ale třeba ADA nebo jiná kryptoměna již ano. Nebo pokud budou chtít poslat či obdržet finanční prostředky od svých známých nebo rodiny z druhého konce světa, díky ADA to bude možné.

Tyto tři země mají celkem přes 110 milionů obyvatel. Projekty nasazené v rámci Atala budou samozřejmě kompatibilní s blockchainem Cardano, takže případné napojení na sidechainy Cardana nebo využívání chytrých kontraktů bude mnohem jednodušší, než by to bylo v případě využívání jiných blockchainů jako třeba Etherea.

Vypadá to, že má Cardano opravdu našlápnuto díky projektu Atala stát se finanční páteří alespoň nějaké části světa. A to zní samo o sobě jako slibná budoucnost.