Už dloho se daří a už začínam vidět co se me začíná sypat na hlavu III

Zastavujeme na benzince před rakousko-německou hranicí. Před Passau. Kluci v autě už mají plný zuby opilýho Františka. Tak nás ukecali, že ho s náma vymění za Lauru. “No co chvíli to vydržíme.” říkali jsme si s Dendou.
Vyrážíme. Za asi pět kilometrů dorážime na hranice. Dálnice se zužuje pomalu až do jednoho pruhu. Rychlost se postupně snižuje až na 20 km/h. Pomalu se blížíme hraniční budce což mě překvapuje. Jsme přece v Schengenu. V budce sedí celník a prohlíží si okolo jedoucí auta. Na přilehlém parkovišti stojí provizorní hala. Taková ta oblouková hala vyfobená ze železné konstrukce a plachty. Velká dost na to, aby se do ní vlezli dva kamiony a ještě zbylo místo. Na parkovišti okolo stálo několik aut, ale hlavně tam pobíhalo hromada celníků se samopaly. To už sem znervózněl. Nicméne nás neodstavili a tak sem si oddechnul, že nebudeme muset podstupovat žádnou kontrolu. Nervózní sem byl jelikož cestujeme ve staré fialové audi 80 se zatmavenými skly.
Jedeme dál. Samozřejmě opilý František potřebuje zase na záchod a tak zastavujeme hned na první benzince. Nakoupili sme jidlo a opilej Franta mezi tím do sebe už bezestudu klopí vodku sedíc na kapotě auta. Což samozřejmě přitáhlo pozornost tajného policisty postávajícího opdál.
Nastoupili sme do auta, nastartovali a vyrazili. Nicméně sme neujeli ani 15 metrů, když se přiřitilo černý BMW a zablokovalo nám cestu.

O tom jak to bylo s bavorskou policií se dočtete příště.
Naštěstí sem si sednul jen na tuto židličku....
P.s.: zkouším partiko tak snad už nebude třeba kroutit hlavou až se budete chtít podívat na fotky ;)

Posted using Partiko iOS