Osamělý buldozer - lone bulldozer
Býval jsem silný stavební stroj. Před třiceti lety jsme hrnul před sebou hlínu a kamení, poháněný nezdolnou silou dětské fantazie. Kde je ta ručka, která mě hnala vpřed? Kde jsou ty děti, které ovládaly moji silnou radlici?
Už jsou rodiči dalších dětí a ty si se mnou už nepohrají...
Jsem jako opuštěný člověk, který už jen sám a sám přežívá a čeká na svůj konec. Tiše rozpadám se v lese a čekám na záchranu...
Kdo ještě zažehne žár v mém motoru?
English (Google)
I used to be a strong construction machine. Thirty years ago, we rode clay and stones in front of us, driven by the indomitable power of childhood imagination. Where is the hand that pushed me forward? Where are the children who controlled my strong blade?
They are already parents of other children and they will not play with me anymore ...
I am like a deserted man, who is already abandoned and is waiting for his end. I quietly break down in the forest and wait for the rescue ...
Who's still glowing the heat in my engine?
Fotografe, díky... Bylo to naposledy...
Photographer, thanks ... It was the last time ...
Wow amazing picture I like the post
Thanks!
World of Photography Beta V1.0
>Learn more here<
You have earned 5.75 XP for sharing your photo!
Daily photos: 2/2
Daily comments: 0/5
Multiplier: 1.15
Server time: 20:33:34
Total XP: 323.90/200.00
Total Photos: 46
Total comments: 73
Total contest wins: 0
Follow: @photocontests
Join the Discord channel: click!
Play and win SBD: @fairlotto
Daily Steem Statistics: @dailysteemreport
Learn how to program Steem-Python applications: @steempytutorials
Developed and sponsored by: @juliank
Shodou okolností jsem byl včera na výstavě hračk z I.rpubliky v Grabově vile. Dospělí se tam rozplývali. Ale děti to moc nebavilo...
Věřím, pro nás je to kouzlo nostalgie a vzpomínek a pro děti staré krámy, co nemají procesory a displeje :-
Podobný buldozer jsem měl kdysi i já. Ale v lese neskončil. Hráli si s ním pak ještě mí synovci a pak už o jeho osudu nic nevím...
Taky si na ten buldozer vzpomínám. Ale napsal jsem dneska na tohle téma. Kdybys byl dítě, bavilo by Tě prohlížet si hračky ve vitrýně?
Četl jsem tvůj článek. Máš pravdu. Děti by si chtěly ty hračky vyzkoušet a ne se jen dívat na vitrínu ;-)
Jako dítě jsem býval dost odlišný od ostatních a výstavy mě bavily, i když nebyly interaktivní. Ale samozřejmě ve věku předškolním bych se asi choval stejně ;-) Mí potomci mi to jednou připomenou, až se narodí ;-)
Moc pěkná expozice hraček je taky na zámku v Hořovicích.
Pěkně napsané :) Chudáček zrezivělý buldozer :( :D
Působí smutně, jako všechny vyhozené věci a hračky zvlášť. Splyne nakonec s přírodou, ze které byl vyroben. Takový je osud...
Vypadat mohl původně možná takhle. Akorát měl navíc ještě radlici... Výrobce Igra (přelom padesátých a šedesátých let)
Ale tak ani zrezivělý nevypadá úplně špatně. Já si jako malá ráda hrála na zahrádce a kopala tam díry a vždy jsem měla radost, když jsem našla nějakou starou vykopávku - převážně mince, ale třeba i drobné hračky apod.
Taky jsme s dětmi archeoložili :-)
Tohle mi připomnělo kohouta na klíček ;-). Stihl jsem ho prý rozebrat ještě než se dostal pod vánoční stromeček (nějak si to ale nepamatuji, bylo mi 1,5 roku);-).
Já měl slepičku na klíček :-)
A strkal jsi klíček do zásuvky? To prý byla moje oblíbená zábava ;-)
Až tak akční jsem zas nebyl :-D Ale vím, že jeden můj spolužák strčil dráty od motorku z hračky do zásuvky. To se pak děly věci :-)
Skoro si to dovedu představit ;-)
Přežili naštěstí všichni, až na motůrek :-)
Tak tohle je opravdu smutné :( Pro mě mají hračky prostě duši a je mi jich líto, když takto dopadnou. "Neodkládej staré věci pro nové..."
Kdo ví, jaký měl osud, to už se nedozvíme...