Ach, ta moje hlava

Ahoj Steemiťáci

po náročném týdnu se opět hlásím na Steemitu. Krakonoš navrhoval, že bychom se mohli trochu víc představit, mnozí už tak udělali, tak se též připojím.
Jsem čtyřicátník a druhým rokem pracuji ve skladě firmy vyrábějící dveře pro kolejová vozidla. Sice mám kvalifikaci vyšší, ale kvůli nesoustředěnosti a špatné krátkodobé paměti nedokážu ve vystudovaném oboru pracovat. Neumím představit, že bych vedl nějaký kolektiv, zadával ostatním úkoly, kontroloval je a nedej bože kritizoval, kdyby úkoly neplnili. S tvorbou plánů a kontrolou jejich plnění je to úplně to samé. Takže mi současná práce s únosnou mírou stresu, kde si udělám svoje, odpíchnu si a mám klid, vlastně vyhovuje. Zhoršená soustředěnost se u mě projevovala od dětství třeba u šachu, kdy mi soupeř napadl figurku, já se zamyslel nad prvním tahem a tahy následnými a pak zapomněl udělat ten první tah - s figurkou uhnout. Jen jednou z toho nakonec byla "chytrá" oběť dámy a zmatování soupeře ve třech tazích. A nebo jiný příklad z této neděle.
Jak jsem psal v úvodu, minulý týden byl velmi náročný. Kolega, se kterým se střídám na směny, měl dovolenou, tak jsem dělal dlouhé přesčasy. Do práce jsem šel i v sobotu, odtud jsem pospíchal na brigádu a domů se vrátil až v deset. Jednoho klienta jsem měl domluveného ještě na neděli večer. Před odjezdem jsem si chtěl schůzku potvrdit, ale nedovolal jsem se. Když jsem přijel k němu domů, nikdo neotevíral. Zkouším volat znovu, tentokrát úspěšně, ale dozvídám se, že klient není doma v Brně, ale ve Zlíně. Domluvili jsme si jiný termín schůzky a já se vydal, celkem rád, že mám hektický týden za sebou, zpátky domů. Až zde jsem zjistil, že jsem přede dveřmi klientova domu zapomněl tašku s materiálem a drahým měřícím přístrojem. Když jsem se na místo vrátil, taška už tam samozřejmě nebyla.
Původně jsem chtěl psát o návštěvě výstavy orchideí, ale bohužel jsem přišel i o foťák.
Na závěr se Vám ještě svěřím se svým snem. Od střední školy se chci stát učitelem. Na pajdák jsem se sice nedostal, ale pedagogické minimum mám udělané. Avšak vzhledem k problémům, které jsem vyjmenoval výše, jsem v podobné situaci, jako Cimrmanův majitel hostince Na mýtince, který chtěl mít hospodu, ale neměl rád lidi.
Hezký den!

Ještě jeden netématický obrázek.