To souhlasim;) v podstatě se vším co píšeš, jen mi někdy chybí obě dvě strany. Jako když člověk řekne hulení je super, nic to neudělá neublíží a takových případů jsou kyble a lidi berou co se jim nabízí, jsou zhnilí přemýšlet a postavit se sami za sebe, to je asi ten důvod;) mě právě na těch oborech baví, že to je jen jedna obří masa a s té masy se tahají kousky a tak no... dovoluje to člověku to co jiné věci ne. Je to prostě obří masa, která má nějaké chování v makru a jiné v mikru a my se snažíme o sjednocení, jenže point je jinde mimojiné, ale o tom jsem nechtěla. Pochopení taky nebude ucelené, protože malý kousek není celek a dá jen tušit a my stavíme na tušení. Problém je v tom, že člověk je spokojeny když sedne na houpačku a ta nespadne a dovolí mu se houpat. Gravitace a dřevo a lano, spadneš bolí to, můžeš si zadřít třísku, ale to je tak všechno. Oni ví a to jim stačí, spadnu, bolí to au, nepsadnu nebolí to...To je celé a dál je to nezajímá..to je jejich znalost, dál to nejde. No a já se snažím nejít přes ty zábrany, ale ještě mi to nejde, jsem ráda, že to pán dal, moc jsem do něj nepushovala, ale mohla jsem to utnout dříve. To pak bylo, že já řekla levá a on ano ano pravá a to jen člověk zírá. No chci tím říct, že se dá dělat ledasco, ale jen od pytlika dolů;D

On je ještě problém v tom, že já vesměs vysvětluju na úrovni částic, vln a to je pak průšvih, že můj život se odvíji od “ abstraktních pojmů a věcí, komkrétní věci mě omezujou”, vlastně veskrze chápu jen díky nekonkrétním věcem..