Změna
Tento týden byl pro mě pořádným oříškem . Už 20 let jsem chodila do jedné a té stejné práce . Určitě si říkáte, že to je normální . Vždyť někteří si najdou práci a vydrží v ní až do důchodu. Já si myslela totéž. Dobrý kolektiv , peníze pravidelně na účtu, skvělí nadřízení . Až..... Až přišel den D . Den , kdy se vyměnil sám pan nejvyšší. Nový pan ředitel byl docela příjemný , chvílemi působil, jako by měl ze své funkce strach a nám všem spadl kámen ze srdce, že nám majitel neposlal žádného Hujera . To ovšem nemělo dlouho trvat a nastaly změny . Trochu se přitvrdilo . Teda přitvrdilo se tak , že lidé přestávali koukat na jistoty a pomalu jeden po druhém odcházeli jinam. Byla jsem na sebe pyšná , že jsem to ustála . Tenhle maraton však nevydrželo moje tělo . Najednou mi začali otékat kolena a má lékařka myslela, že je to vlivem prášků, které jsem brala na vysoký tlak. Když ani po dvou měsících nepřišlo zlepšení a já chodila v čím dál tím větších bolestech do práce, rozhodla jsem se navštívit ortopeda. Tam mě sestra oznámila , že mají plno a že mě může vzít až za další dva měsíce. V ten moment se mě chtělo vážně umřít . Další varianta mě napadla vzápětí , takže ne ortoped, ale chirurgie. Tam mě naštěstí neodmítli a vytáhly mě 2 deci vody z kolena . Tím začala má neschopenka trvající rok . Po půl ročním léčení se ale neustále tvořila voda . Nakonec zjistily , že mám prasklý meniskus . Další dva měsíce čekání na operaci a rehabilitace. Když už jsem se z toho teda konečně dostala a vrátila se zpátky do práce , spadla mi brada až na podlahu . Myslela jsem , že jsem si asi spletla budovu . Lidi které jsem znala, nahradila pracovní síla z dovozu !!! Vedení bylo nadšené z nových zaměstnanců . Nabízeli jim různé výhody jako třeba lepší smlouvy a pod . Hýčkali si je a dávali takový pocit důležitosti , až se někteří začali chovat tak , že nás vlastně přijeli osvobodit . Nejsem nepřející , ale mám taky přece nějakou tu hrdost, tak jsem začala rozesílat životopisy . Netrvalo dlouho a byla jsem pozvaná na pohovor . Slovo dalo slovo a já po 20 letech jistoty začínám znova od absolutní nuly . Asi to nebude dvakrát jednoduché , ale jsem připravená se s tím poprat .
Držím palce, ať se v nové práci daří.
Tak hodně štěstí v nové práci ;)
Do toho.. I já sem se svou rodinou utekl z firmy. Odstěhovali sme se do německa. I přes to, že manželka i děti nemají němčinu. Stálo to za to. Zkrátka všechno špatný je k něčemu dobrý. Držím palce ať se taky zadaří.
Congratulations @modroocko! You have completed the following achievement on the Steem blockchain and have been rewarded with new badge(s) :
You can view your badges on your Steem Board and compare to others on the Steem Ranking
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word
STOP
Vote for @Steemitboard as a witness to get one more award and increased upvotes!
Držím palce, vím že to zvládneš.
Držím palce. Někdy prostě nelze všechno překousnout. Je potřeba začít znova a lépe.
Hodně štěstí v nové práci :)
Děkuji vám všem
Hodne stesti!!
Posted using Partiko Android
Co je to normální? Můj tchán se v jedné firmě vyučil a pracoval u ní pak celý pracovní život (přesluhoval).
Oba moji rodiče kolem padesátky sekli s prací, kterou dělali předtím taky celý život a šli si zkusit něco jiného. Já jsem po nich. Zatím jsem vystřídal tři úplně odlišné profese. Byl jsem v nich let 7, 18 a 4. A cítím, že je zase čas nazměnu.
Prostě každý to máme jinak. Znám i lidi, co v mém věku vystřídali 30 míst. A jsou spokojení.
Tak hodně štěstí!