Proč nejdu k volbám

Toto je vlastně moje odpověď na článek od @espoem
https://steemit.com/cesky/@espoem/dohled-nad-prubehem-rijnovych-voleb

Přečetl jsem si ho a trochu mě zamrzelo, že můj názor proč nejdu k volbám nebyl vůbec vzat v potaz. A tak jsem se zamyslel a trochu dal dohromady můj současný postoj vůči našemu parlamentnímu systému, politikům, a vůbec vůči celému tomu čtyřletému koloběhu (6 pokud jde o senát). A chtě nechtě můj současný postoj je vlastně výsledek vývoje mého politického názoru a tak budu muset přidat i něco autobiografického. :)

Trocha osobní historie nikdy neuškodí

Musím se přiznat, že jako sedmnáctiletý nováček v politickém kolbišti jsem se stal členem ODS a vlastně jen protože v jednom jejich pražském klubu měli bar kde byl alkohol za neuvěřitelně nízké ceny. A druhak protože můj spolužák tam měl tatínka v nějaké té funkci.
Dlouho jsem však členem nevydržel a další rok už jsem členství nezaplatil neb jsem trávil večerní čas v jiných barech, ale přesto to poznamenalo můj politický názor a vlastně se dá říci že jsme byl na čas pravičák.
Hnutím osudu jsem pak v následujících hodně letech měl možnost pozorovat politiky zblízka a to i jak se říká v kuloárech, kde se chovají a mluví mezi sebou úplně jinak.
Postupem času a kvůli dalším věcem se ze mě stal socialista, který přešel pak na zelenou stranu a na závěr zakončil u pirátů.
Mezitím jsem pochopil i díky dalším zákulisním známostem, že politika je největší divadlo na světě a jde o to ulovit jen ty svoje ovečky. A že to celé je jen klam a přetvářka. Příkladem toho byly nesčetné výjevy kdy jste mohli pozorovat kandidáty z různých stran jam před publikem se rvou jako psi a v zákulisí se pak plácají do ramen a chválí se jak to ten který skoulel a zároveň se domlouvajíc kdy, že to zajdou na pivo. A nemylte se bylo jedno kdo to byl jestli komunista či pravičák či někdo úplně jiný. Vyjímky se našli třeba Paroubek s Topolánkem ti se nenáviděli i v zákulisí. :)
Nechci však házet všechny do jednoho pytle byli i tací, kteří mysleli na blaho lidu, ale ty naše politická scéna sešrotovala velice brzy nebo je přeměnila k obrazu svému a donutila je se "namočit" do všelijakých kulišáren.
Všechny tyhle moje životní zkušenosti mě dovedli až k Anarchii.

Není Anarchie jako Anarchie

Vlastně nevím jestli by jste mě za anarchistu označily kdyby jste mě potkali na ulici. Stejně tak už nejsem stejný anarchista jako jsem byl na začátku a moje Anarchie není ta stejná jako byla na začátku.
Každému se většinou při tomto slovu vybaví výrostek oblečený černě házící dlažební kostkou na něco kapitalistického, nejlépe výlohu nějakého fásfůdu od M. Ale to pro mě není anarchista, ale s prominutím "debil".

Parlamentní demokracie

Z mého pohledu je to naprosto špatný systém. Jednak to není demokracie, ale delegovaná demokracie a druhak to je systém, který dává vyhrát většinou lidem ne moc morálních kvalit. Vysvětlím. Tento systém politických zástupců je postaven na tom, že člověk, který je dobrý řečník a zároveň umí dobře ohýbat pravdu a vyhýbat se přímé odpovědi vyhraje. Jinými slovy ten který umí mluvit, přetvařovat se a lhát je ten správný kandidát, který má největší šanci.
Vemte si jen tu naši politickou historii od revoluce. Třeba zde je vrchol ledovce: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_politických_afér_v_Česku
Už víte proč mi vadí lidé co je mám volit a teď ještě k tomu proč je ani nechci delegovat i kdyby to byli nejvíce čestní lidé.

Představte si, že se s někým máte na 100% shodnout. Ano je to nereálné a to i v případě partnerských vztahů kde nás hřeje láska. Prostě najít člověka, který má na všechny věci názor jako vy je skoro nemožné. A přesto vlastně jedině takového člověka by pro vás bylo rozumné delegovat na post, kde vám bude vymýšlet zákony, které se pak na vás budou vztahovat. Protože pokud delegujete třeba člověka s kterým se shodnete jen na 50% tak velice pravděpodobně vyrobí i 50% zákonů na které budete nadávat.
Takže za mě delegování ne.

Proč tedy nejdu k volbám?

Je to jednoduché, protože tím vyjadřuji svůj postoj, že jsem odpovědný sám za sebe a nesouhlasím se státním zřízením v kterém se nedobrovolně nalézám (o nedobrovolnosti občanství někdy jindy).